1.vydání
Kopírování mých textů je porušení autorského práva!
Obsah:1.Téma měsíce:Plemeno-dánský teplokrevník
2.Komiks-Příjezd Mirky
3.Vizitka jezdce-Meredith Michaels-Beerbaum
4.Rozhovor-Míša
5.Lekce pro začátečníky-Čištění-pomůcky
Jubilejní 1.vydání!!!
Zdroje: Moje hlava + knížka Kůň a péče o něj
Řekla bych,že takhle je to dostatečně velké k přečtení i rozpoznání obrázků.Veškeré nejasnosti,připomínky,či pochvaly pište do komentářů-ráda vám je zodpovím =)
Nakonec jsem to nahrála na rajče.Je lepší si tam takhle překlikávat a aby se to vešlo na stránku sem,musela bych to zmenšit ještě víc a to už by se to nemuselo číst tak hezky.Navíc tam prostě označím všechno a né to jak debil nahrávat na blog po 1.Takže 1.díl komiksu je k přečtení ZDE
Zdroje: Všechno já!
Zdroje: Píše se o ní fakt všude! xD
R-redaktor
M-Míša
R:Ahoj Míšo,promiň,že tě vyrušuji,můžu s tebou udělat krátký rozhovor do novin,které sama pomáháš vytvořit?
M:Samozřejmě
R:Kdy jsi začala jezdit?
M:Asi hned jak jsem se narodila(smích)
R:Tedy jsi byla s koňmi ve styku již od útlého mládí
M:Ano,mí rodiče tehdy vlastnili několik koní.Prý ještě v plenkách mě vozili na koni a já nikdy nechtěla dolů
R:Pamatuješ si jméno koně,na kterém jsi poprvé jela?
M:Tak to opravdu ne,ale vím,že to byl to nějaký starý hnědák ČT
R:A kdy jsi začala pravidělně jezdit,nebo jsi měla pravidelné tréninky?A proč vlastně jezdíš parkur,když tvůj táta je drezurní špička?
M:Jezdila jsem už jako malinká,to mi máma dávala takové menší lekce,ale musela se starat o penzion a o hosty,co se také chtěli projet na koni.Táta byl zaneprázdněný svým tréninkem a také probojovat se mezi právníky,takže na mě neměl skoro čas,brzo ráno odcházel do práce,večer se vracel,pak trénoval a pak spal.Ale samozřejmě po mě chtěl,abych se učila drezuru.Jenže mě připadala strašně uhlazená a protože jsem tenkrát byla šprt do knížek s koňmi,měla jsem načteno pár hezkých pojmů-kissing spines,rollkur atd..Když mi bylo 6,mamka mě dala do oddílu se stejně starými dětmi,ale tam mě nikdo neměl rád,asi ze závisti,protože jsem tam jezdila nejlíp,už v té době jsem toho o koních věděla spoustu a mí rodiče byli celkem bohatí.A koně-hrůza.Ne že by byli přímo zlí,ale prostě se jim nedalo věřit.A trenéři taky hrůza-pořád ječeli jenom na mě a koně bili za každý náznak neuposlechnutí.Jednou jsem tam přitáhla mamku na celou hodinu a ta z toho byla otřesená a okamžitě mi sehnala trenéra pro útlejší skupinu lidí.Tam to bylo super,trenér,lidi i koně.Jezdila jsem tam 2roky a naučila jsem se skákat i základy z drezury.Pak jsem dostala svého prvního koně-Maywedu.Tenkrát byla hodně temperamentní-ne podlá,podlý koně ví,jak 100%sundat,ale trošku silnější pobídka nebo nepohodlí v hubě dávala najevo vzpínáním,kozly a tryskem.Táta v tom viděl jasné předpoklady pro drezuru(vzpínání-leváda,kozly-kapriola),ale on vidí drezuru ve všem =)Ale Maywedka byla neuvěřitelně pohodlná a doteď jsem z ní spadla jenom 1×
R:A kdy jsi dostala svého nejlepšího a jestli to tak můžu říci nejoblíbenějšího koně Hexise?
M:K narozeninám,když jsme stavěli Arel.On už se stavěl,ale my to nevěděli.To se zrovna narodila Zuzka a náš dům už nám byl malý a stáj taky malá a stará a žádný pozemek kolem-bylo jasné,že se musíme přestěhovat.Tak nás rodiče vzali na výlet a náhodou nám ukázali Arel v základním stavu a vyptávali se nás,jak by se nám to líbilo a co třeba kdyby tohle byl nás pokoj.Brácha asi tušil,ale já s Kačkou jsme byly malé a nevěděli jsme,co rodiče míní.A pak jsme přišli do stájí-krásné,nové a tam na nás čekali koně-já Hexise,Kačka Xyrona,brácha Solymra(tenkrát byl ještě blázen do westernu,protože si připadal jako kovboj)a Zuzka Sylase.Ale byl tam i Ixis.Měl být původně pro bráchu,ale on se div neurazil,že nedostal westernového koně,takže se rodiče naštvali a řekli,že jsem nejlepší jezdkyně a dali mi i Ixise.Oba to byli hříbata a já si je tedy mohla vytrénovat jak jsem chtěla.Pomáhala mi mamka,trochu i táta,ale já se bála,že je bude trénovat na drezuru a později byla práce s Arelem,takže jsem měla trenéra pro sebe i pro obě dvojčata.Bydleli jsme na Arelu-zatím byl vybavený jenom takový domeček,kde byla koupelna,kuchyně a matrace,kde jsme spali.Náš bývalý dům jsme prodali a koně taky(stejně to byli takoví osli,kteří spíš poslouchají vedoucího koně,než svého jezdce-aby se zájemcům nic nestalo a opravdu se u nás žádný úraz nestal).Byl to divný pocit,být uvnitř takového obrovského areálu bílých zdí.Navíc jsem v tu dobu nemusela chodit do školy,takže jsem celý den byla s Hexisem a Ixisem.Proč mám Hexise radši než Ixise?Tak nějak mi vyhovuje,že je temperamentnější a nikoho jiného nesnese,asi proto,že jsem na něm jezdila jen já po dobu asi 2let a když se na něm nejezdilo,tak jsem to byla já,kdo ho lonžoval a staral se o něj.Ixise si občas půjčovali,brácha ho zkusil a uznal,že není špatný,tátovi se na drezuru jako poník samozřejmě nelíbil,ale mamce se docela líbil a brala ho na projížďky.Máme zlato z dětských olympijských her a to je největší úspěch za můj život!Nedivte se,že ho tak miluju
R:Jaké byly začátky na Arelu?
M:Těžké,všichni jsme blázni do koní,takže jsme bez ježdění nevydrželi,takže nejdřív vznikly stáje,pak kolbiště,hala,ale pak se muselo začít se stavěním i ostatních částí,takže každý si někde vybral pokoj a pak si ho podle sebe zařídil.Ještě žadný není hotový(smích).A kuchyni máme stále tamtu.Místo nás tam teď spí naši zaměstnanci,ale většina chodí k sobě domů(a ani se jim nedivím(smích))
R:Takže je Arel stále v teoreticky neobyvatelném stavu,ale už máte přes 50koní
M:Přesně tak(smích)
R:Koukám,že tě rozhovor hodně baví,ale nemáš nějaké povinnosti?
M:Samozřejmě že mám!Já mám pořád něco za povinnosti,ale neříkám,že mě to nebaví.Jsem prostě stvořená pro aktivní způsob života.Leckdo by si přál být mnou.I když jsem takhle úspěšná,jsem známá jen mezi koňáky-když někdo vyhraje Wimbledon,tak se o něm mluví všude,ale,teď to bude znít hodně samolibě,když takhle mladý jezdec vyhraje něco tak vrcholného,co se nikomu nepodaří za celý život a zná ho jenom jezdecká společnost...Třeba pana Váňu zná hodně lidí,protože dostihy jsou populárnější laické veřejnosti více než parkur,ale myslíte si,že nekoňák bude mít větší úctu k tomu,kdo tolikrát vyhrál Velkou pardubickou,nebo k tomu,kdo například dal gól z 50m od branky?Řekla bych spíš k tomu fotbalu,protože si každý může vzít míč a zkusit si kopnout-spousta lidí do té vzdálenosti ani nedokopne,natož se trefit do branky a ještě kopnout tak,aby míč nikdo nechytil.Ale kdy se můžete projet na koni?Na nějakém,kde vám ho vodí v kroku-to je fakt úžasné.A když vidíte nějakého jezdce,tak si pomyslíte,že si jenom veze zadek na koni,protože to tak vypadá,ale jezdectví je jistojistě nejtěžší sport na světě!Ono to vypadá krásně,ale lehce.Jenže kdo bude mít příležitost po tom,co řekne „To je lehký“si to vyzkoušet,aby to vyvrátil?Mizivá většina.A to mi na tom vadí-to podceňování a neúcta.Je to jediný sport,kdy využíváte živé zvíře,pokud nepočítám psí spřežení,a tak musíte brát ohledy i na něj,má svoje nálady a potřeby
R:Ano,tak s tím naprosto souhlasím
M:A pročpak se asi používá hiporehabilitace?Vyléčí cokoli jiného například obrnu?I medicína je na ní krátká a hiporehabilitace dělá divy
R:To je pravda.Tak ti děkuji za tvůj čas a rozhovor
M:Já děkuji tobě
Zdroje: Všechno já
Dnes si popíšeme pomůcky,příště jak správně čistit:
Kartáč-Je různě tvrdý,nejjemnější se používá na hlavu a další citlivá místa.Srst se s ním čistí po směru růstu a odstraňuje odumřelé zbytky kůže a prach.Většina koní má kartáčování rádo,protože kartáč je příjemně masíruje
Kopytní háček-Též háček na kopyta nebo kopyťák,čistí se s ním kopyta ve směru od patek dolů.Některé háčky mají i kartáček,jím se z kopyt vymetá například sláma,prach nebo nepřístupná místa pod podkovou.
Hřbílko-Je několik druhů hřbílek.V podstatě se dají používat na to samé,ale obecně se gumové používá k masírování koně a odstranění chlupů při línání,kovové na čištění kartáče od chlupů a prachu,bývá i hlubší a plastové na srst i rozčesávání hřívy
Vodní kartáč-Může se používat jako normální kartáč a po namočení se s ním také rozčesává hříva a ocas
Tak to byl přehled základních pomůcek.Obecně si vystačíte s kopyťákem a kartáčem,případně s hřbílkem,je to investice do 100Kč,přesně ten kopyťák na fotce mám a stál 40Kč a není to žadný šunt!Že je něco levné,neznamená,že je nekvalitní,ale jen obyčejné.
Zdroje:Moje hlava - neumim snad vyčistit koně? =D
Komentáře
Přehled komentářů
Dokonalý!O_O Nádherně kreslíš!:o*
Re: Komiks
(Arel, 26. 4. 2011 14:26)Díky,zrovna ten komix se mi docela poved =)Je to čitelný?
Komiks
(Terez, 26. 4. 2011 13:21)